Archiv autora: Martin Dudek

Jak na Bitcoin v kostce

Pokud patříte mezi ty Bitcoinem ještě nepolíbené, možná právě tento článek může být pro vás zajímavý.

Zkusím zde shrnout mé poznatky, které jsem prozatím získal a zkusím shrnout rozdíly v tom, jak které aplikace fungují a v čem jsou hlavní rozdíly, které si běžný člověk zpočátku vůbec neuvědomí.

Samozřejmě existuje spousta různých kryptoměn. Budu se tady ale zabývat v tuto chvíli pouze touto jednou, dle mého názoru nejdůležitější.

Na jednu stranu se může zdát, že největší boom a výnosy už jsou pryč, takže nemá cenu investovat, na druhou stranu si myslím, a nejsem sám, že pořád je dobrá doba na investici, nebo řekněme uložení části financí do této měny.

Když Bitcoin okolo roku 2014 začínal, měl prakticky nulovou hodnotu. Následně se dostal někde k 10 USD, do konce roku 2016 se dostal k 1 000 USD a největší vrchol byl koncem roku 2017, což bylo 20 000 USD!

Pokud jste tedy koupili, nebo vytěžili v roce 2014 nějaké bitcoiny, pak jste za 3 roky měli zhodnocení 2 000%. A kdo vám to dá.

Následně bublina splaskla, bitcoin spadl někde ke 4 000 USD, aby se v roce 2019 na chvíli vrátil někem ke 12 000 USD a nyní, začátkem roku 2020 se pohybuje okolo 7 000 USD. Na konci ledna (tedy o měsíc později) jsme už na hodnotě přes 8 000 USD / bitcoin.

Jak je vidět, jsou to velké výkyvy na kterých se dá dost vydělat ale i dost ztratit.

Jaký je ale princip této měny? 

Jedná se o virtuální měnu, která není kryta prakticky ničím. To ale nejsou ani naše peníze v hotovosti. Tato měna se „vyrábí“ těžením. Kdysi bylo možné těžit relativně rychle pomocí obyčejných grafických karet v počítači. Dnes už je to ale složitější, protože mechanizmus uvolňování bitcoinů se s postupem času spomaluje a tím pádem rostou i náklady na jeho těžbu.

No a jelikož tento proces spomalování těžby bude pokračovat, bude stále nákladnější těžit bitcoiny a tím pádem i jejich cena bude logicky s postupem času vyšší. Asi tady nebudu zabředávat do této problematiky, o množství těžěných bitcoinů v jednom bloku – jsou o tom celé články na internetu.

Co je ale nejzajímavější, Bitcoinů bude na světě jen a pouze 21 miliónů. Navíc je známo, že spoustu bitcoinů lidé poztráceli a tím pádem jich vlastně nikdy nebude v oběhu celých 21 miliónů.

Tedy maximálně 21 miliónů na 8 miliard lidí. Hmm, to je průměrně 0,002525 bitcoinů na jednoho člověka.

Což je při dnešní ceně nějakých 20 dolarů na osobu!

A pokud se bitcoin začne stále více používat, což je celkem pravděpodobné, pak aby 21 miliónů bitcoinů dávalo smysl pro běžné obchodování, pak si myslím, že by každý člověk potřeboval třeba objem 5 000 dolarů při svém průměrném majetku 0,002525 bitcoinů.

A pokud by se toto v budoucnu opravdu stalo, tak by hodnota jednoho bitcoinu teoreticky byla 1 980 198 USD. 

A proto si myslím, že se stále vyplatí si nějakou tu malou část Bitcoinu pro sebe do budoucna urvat.

Jak nakupovat? 

V prvé řade je třeba pochopit, co to vlastnit bitcoin znamená. Jsou v zásadě dva způsoby.

První je ten, že vy sami opravdu bitcoin nevlastníte, ale vlastní ho např. banka a vy jej máte propsán pouze na svém účtu jakožto investiční nástroj. V tuto chvíli s ním ale nemůžete platit.

Jako vhodný nástroj se mi v tomto jeví např. česká Expobanka. Případně můžete použít i českou službu Coinmate, která má účet u Fio banky a příjemné kurzy bitcoinu.

Druhý způsob je zajímavější pro ty, kteří uvažují o možném budoucím placení pomocí bitcoinu a převádění peněz.

V tu chvíli ale potřebujete mít vlastní bitcoinovou peněženku s vlastní adresou pro příjem a odesílání peněz. Zde se opět cesty rozdělují. Můžete mít buď softwarovou, nebo hardwarovou peněženku.

Mám zkušenost se třema softwarovýma peněženkama, což je např. Kriptomat, který má asi nejlepší směnný kurz ze všech, na které jsem zatím narazil. Další hodně používané jsou např. Blockchain, nebo Coinomi. Osobně se mi nejvíce zamlouvají první a dvě ze zmíněných peněženek, protože umožňuji přihlášení pomocí otisku prstu nebo PINu a příjdou mi proto bezpečnější.

Po stažení peněženky a přihlášení do ní je vám vygenerováno jedinečné ID vaší peněženky, které může vypadat nějak takto:

Bitcoinová peněženka adresa a qr kód

Bitcoinová peněženka adresa a qr kód

bc1q2m2a4a2r75klysz88zmpgsrud2h2jc6872uply

Toto je adresa jedné z mých peněženek. Můžete jich mít kolik chcete. Pokud mi budete chtít poslat peníze, jednoduše do řádku adresáta místo čísla účtu vyplníte adresu peněženky příjemce.

Velmi důležité je mít na paměti, že pokud příjdete o přihlašovací údaje do peněženky, pak jste přišli o všechny Bitcoiny do ní vložené!

I na to bylo myšleno a proto u každé peněženky získáte tzv. Recovery phrase, což je dvanáct po sobě jdoucích slov, které si zapíšete a v případě zapomenutí přístupu do peněženky jste následně schopni peněženku obnovit.

Pokud máte v peněžence již nějaké Bitcoiny, pak s nimi můžete platit. Platba se připíše v rámci minut. Což byla před pár lety výhoda, dnes už to umí i obyčejné banky.

Jak nabít peněženku?

Peněženku jste si vytvořili, ale jak do ní teď dostat peníze u účtu? Opět existuje mnoho platebních bran. Sám jsem jich několik vyzkoušel. Tak jako všude, i zde se liší jednotlivé kurzy Bitcoinu vůči Euru/ USD. Osobně se mi osvědčil Kriptomat, který je evropský a i dobře lokalizovaný do češtiny. U webové aplikace a vlastně u té mobilní máte k dispozici i dvoufaktorové ověření pomocí SMS, takže je dost bezpečný.

Při nákupu oproti platební bráně od Coinomi se dá ušetřit / vydělat 5-7% při získání stejného objemu Bitcoinů.

Ještě lepší kurz můžete získat zasláním peněz na účet, ale je to zase zdlouhavější.

Následně se vám peníze připíšou do peněženky, která je v Kriptomatu také obsažena. Můžete ji využít pro uchování Bitcoinů místo výše zmíněných peněženek, nebo si třeba peníze přeposlat do jiné vámi oblíbené (nebo hardwarové) peněženky.

Hardwarová peněženka

Zatím jsme se vždy bavili o přístupu k bitcoinu pomocí online nástroje, kdy se přihlásíte do webového prohlížeče nebo telefonu a zde s penězi manipulujete. Zde ale hrozí řekněme prolomení hesla k vaší peněžence a tak i ztráta všech bitcoinů v ní uložených.

Nejbezpečnější možností je tedy mít hardwavovou peněženku. Jedná se o de facto speciální USB klíčenku, ve které běží malý počítač a vaše soukromé klíče jsou uložené pouze uvnitř této klíčenky. Jako zajímavou a dobře dostupnou možností je použít český Trezor. Koupíte ho na stránkách výrobce, nebo třeba na Alze. Musím říct, že už jen rozbalení balení Trezoru je celkem oříšek :-).

Pokud z takovéto peněženky chcete posílat peníze, pak ji připojíte k jakémukoliv počítači, který slouží pouze jako zobrazovač informací, ale veškerá data jsou stále bezpečně uložena na klíčence.

To je v tuto chvíli asi tak vše, co můžu k tomuto tématu napsat a doufám, že jsem vás opět o něco obohatil.

Máte nějaký zajímavý tip na bitcoinovou peněženku, nebo směnárnu peněz s lepším kurzem. Budu rád za každou informaci.

Takže díky a zase někdy ahoj..

Magický rok 2020?

Zdravím všechny čtenáře mého občasného blogu.

Rok 2019 je za námi a přinesl spoustu pozitivních věcí. A také mi přinesl mnoho zkušeností jak v osobním, tak i pracovním životě.

Snad rok 2020 bude ještě lepší. A možná bude i magický. Přibližně v půli roku nás čeká zajímavá konjunkce planet, která se jen tak nevidí. A tím, „jen tak“,  myslím desítky let.

Pro vizualizaci printscreen z mých Apple Watch :-).

Magický rok 2020 hodinky souhvězdí

Magický rok 2020 hodinky souhvězdí

 

V roce 2019 jsem poznal mnoho lidí, kteří by rádi začali podnikat, nebo mají chuť si založit svou společnost, akorát jim chybí trochu té odvahy. Poznal jsem i lidi, kteří měli málo vytrvalosti a podnikání po pár měsících vzdali.

Proto vám přeju do nového roku spoustu štěstí, radosti a úspěchů v podnikání ať už probíhajícím, nebo třeba nově začínajícím. A také tu vytrvalost, protože nic nejde hned a je třeba na svém snu dlouhodobě pracovat. A v neposlední řadě i zdraví, protože bez něj je vše vždy složitější, ale možné.

Když si vzpomenu na své začátky, taky to nebylo jednoduché, na druhou stranu jsem věděl, že zaměstnání pro mě není to pravé ořechové a byl jsem ochoten tomu něco obětovat. Tehdy jsem toho o podnikání mnoho nevěděl a šel jsem do podnikání mírně po hlavě. Některé věci se úplně nevyvedly jak jsem počítal, ale tak to prostě někdy bývá a to jsou ty drahocenné zkušenosti, které vám už nikdy nikdo nevezme. Dneska už je na internetu spoustu zdrojů a hlavně se vždycky můžete zeptat.

Pokud chcete začít podnikat, možná může být nový rok tím správným nakopnutím vašeho rozvážného zadku k tomu změnit slova v činy a konečně se do toho pustit.

Založení živnosti je velice jednoduché, zvládnete to na úřadu za hodinku, možná ani ne. Pro začátek můžete podnikat při zaměstnání, nebo při studiu a uvidíte, jak se vám bude dařit. Díky tomu máte částečně i vyřešené starosti se sociálním a zdravotním pojištěním.

Když se vám bude podnikání rozjíždět, není nic jednoduššího, než si založit s.r.o.

Kdysi bylo mnohem složitější si založit firmu. Potřebovali jste minimálně 200 000 Kč a celý proces založení byl zdlouhavý a nákladný. Dneska vám postačí bohatě 10 000 Kč a půl dne času. Celou firmu pak máte založenou přibližně do týdne. Samozřejmě je lepší si založit firmu s větším základním jměním, ale není to vlastně důležité.

V minulém roce jsem si osobně vyzkoušel, že založit firmu v této době je možná jednodušší, než mnoho běžných činností, které každý den vykonáváme.

Celý proces založení firmy můžu shrnout do pár následujících bodů:

  1. vymyslete si název společnosti
  2. budete potřebovat sídlo firmy, může to být doma, nebo pokud chcete pomocí virtuálního sídla třeba v Praze za cca 200 Kč měsíčně.
  3. zajděte na web www.zalozfirmu.cz, registrujte se a začnete vyplňovat formulář k založení vaší nové společnosti.
  4. jakmile máte formulář v pořádku, stačí z webu stáhnout dva dokumenty, které zajdete potvrdit na poštu, necháte si udělat autorizovanou konverzi (dohromady 120 Kč) a pošlete zpět na web.
  5. pak už jen sledujete, jak za vás vše řeší a v mém případě máte přesně za 7 dní založenou firmu.
  6. můžete to roztočit

No a co říct nakonec?

Jestli jste dočetli až sem, pak asi máte určitě podnikatelské ambice a toho si cením. A nebo je nemáte a jen jste náhodou dočetli pro vás úplně zbytečný článek až do konce. Ať tak nebo tak, doufám, že jsem vám takto předal nějaké know how, které můžete využít pro sebe, nebo třeba pro někoho ze svých známých a tak jim pomoct splnit jejich sen.

Do nového roku bych si přál více podnikavých lidí, kteří mají otevřenou mysl pro nové nápady a spolupráce. A hlavně mají koule na to svůj nápad uskutečnit. Protože jen tak můžou vznikat nové produkty, které mohou být nejen užitečné, ale i zábavné.

Tak zase někdy,

Ahoj!

 

Znáte AirBnB? Rozhodně zábavnější, než hotel..

Tenhle článek už se chystám napsat dlouho. Jen toho času není tolik a tak trochu tenhle web zanedbávám.

Dnešní doba je plná mobilních aplikací všeho druhu, proto mě překvapuje, jak moc lidí nezná AirBnB. Jméno aplikace vychází ze spojení slov Air – vzduch (nebo můžeme říct online v tomto překladu) a BnB, což je zkratka pro Bed and Breakfast.

AirBnb Bali ubytování

AirBnb Bali ubytování

Vysvětleno do češtiny – objednáte si ubytování online u někoho doma v pokoji, v samostatném domě nebo bytě, nebo někde na chatě. Dokonce jsem viděl i pronajímat karavan zaparkovaný na zahradě :-D. Můžete si vybrat cenové rozpětí, které vás zajímá a lokalitu, pak už jen vybírat z dostupných ubytování podle fotek, nebo na mapě.

Druhá strana mince je ta, že pokud máte doma volný pokoj, nebo třeba celý byt či chatu, můžete nabízet ubytování u sebe a tím si přivydělat nějaké peníze. Vyplníte si dny, kdy chcete někoho ubytovat a pak už jen čekáte na poptávku.

Rádi AirBnB využíváme při cestování po ČR, tak i v zahraničí. Vychází to levněji než ubytování v hotelu a navíc máte možnost poznat místní lidi a získat od nich tipy na výlety, nebo různé kulturní akce v okolí. Když jsme takto bydleli ve Švédsku, půjčili nám hostitelé zdarma kola a byli jsme se projet do místních lesů.

AirBnB Stockholm výlet na kolech

Výhoda tohoto systému je, že se jedná o sociální síť. Vidíte fotky domu, kde budete bydlet, máte informace o tom, jestli zde budete sami, nebo máte pouze pokoj, jaké služby hostitel nabízí a také recenze ubytování, což je pro mě důležité.

Jako hostitel zase vidíte hodnocení hostů a můžete je případně odmítnout, kdyby se vám něco nezdálo.

Nejlepší na tom všem je, že prostředí je více domácké, než v případě ubytování v hotelu. To mě na tom baví asi nejvíc a také to, že tímto podporujete obyčejné lidi, někdy i babičky s chytrým telefonem v ruce, které takto mají šanci si přilepšit k důchodu a občas dostanete i tu snídani s úsměvem.

Navíc pokud kliknete na tento odkaz, získáte slevu na první ubytování až přibližně 900 Kč. A to se vyplatí :-).

 

 

 

 

Co dělat, když vaše banka nepodporuje Apple Pay a moc ho chcete.

Protože mám účet u několika bank, tak jsem se velice těšil na příchod Apple Pay do ČR. Bohužel ani jedna z mých bank tuto funkci zatím nenabízí.

Rozhodl jsem se jít na to trochu oklikou.

Jasně, můžu si založit nový účet v jiné bance která tuto službu už podporuje a pořídit si k účtu debetní kartu. To mi přišlo dost složité a navíc jsem lenivý přesouvat všechny trvalé příkazy na nový účet. Nebo jsem mohl využít zahraničních společností, které nabízejí zřízení účtu u nich a vytvoření jejich karty s podporou Apple Pay. To jsem ale nechtěl, protože si za to berou většinou nějaký poplatek. Rozhodl jsem se pořídit si kreditní kartu, kterou můžu mít i bez účtu v dané bance!

Nedávno jsem měl debatu s mojí mamkou na téma kreditních karet. Tím myslím opravdu kreditní kartu, né debetní, kterou má většina z nás a lidově jí říká „kreditka“.

Kreditní karta má své nevýhody, na druhou stranu má spoustu výhod, pokud jí používáte správně.

A tak jsem zašel do jedné banky, která podporuje Apple Pay, po půl hodince s paní a dlouhé autogramiádě jsem si zřídil kreditní kartu – kterou můžete mít často i bez účtu v dané bance!
Do týdne mi dorazí má nová kreditní karta podporující platby přes Apple Pay a můžu konečně platit mobilem a hodinkama.

Výhodou kreditní karty je to, že vlastně nenakupujete za své peníze – peníze si půjčujete. Samozřejmě je musíte zaplatit později. Na to máte bezúročné období obvykle okolo 50 dnů. Tzn. že pokud touto kartou zaplatím 1. března, tak tuto platbu ze svého bance odvedu nejpozději 20. dubna. Na tuto dobu jsem měl peníze zdarma a bezúročně vypůjčené. Samozřejmě pokud tento termín prošvihnu, jsou tam celkem kruté úroky tuším někde okolo 20% rpsn. To se nás ale netýká, protože si peníze nebudeme půjčovat na déle než těchto bezúročných 50 dní.

Vedení  je u většiny bank zdarma a navíc mají ještě bonusové programy, kdy za každou platbu touto kartou vám pár procent vrátí formou cashbacku.

Další výhodou je to, že v zahraničí je možné, že vaše obyčejné debetní karty nebudou chtít akceptovat a budou požadovat právě kreditku. V tom případě už jí máte.

Jako nevýhodu bych označil vysoké roční úročení, pokud máte půjčené peníze déle než těch 50 dní.

Snad vám tento krátký návod pomohl a pokud máte nějaké připomínky nebo postřehy, budu se na ně těšit.

Zase brzy ahoj,

Martin

A jaký webhosting používáte vy?

Když se bavím se známými, tak každý používá různé webhostingy, které mají sví výhody a nevýhody. Některé jsou levnější a mají krkolomné nastavení, jiné dražší a vše je o to intuitivnější. A někdy to je úplně naopak.

U mě vede Wedos. Pokud se zeptáte proč, je to jednoduše proto, že jsou vstřícní ke klientům, mají jednoduché rozhraní už od nákupu domény, přes instalaci wordpresu, nebo jiných platforem jedním kliknutím až po založení nových mailů, nebo získání potřebných certifikátů. A navíc příjemné ceny.

Co je ale obrovská výhoda nejen pro jejich webhosting, ale i serverhosting, chcete-li VPS, tak tou je DDoS ochrana. Je to ochrana proti útokům na váš web. Jeden můj kamarád momentálně řeší problém, že jeho firemní weby napadají tyto DDoS útoky zřejmě od konkurence a díky tomu se mu znefunkční web ve chvíli, kdy ho nejvíce potřebuje. Proto jsem mu navrhl toto řešení u wedosu a zároveň snad i vyřešil jeho problém s trvajícími DDoS útoky, které jeho stávající poskytovatel není schopen vyřešit.

Proč Wedos těmto útokům dokáže čelit a někdo jiní ne? Je to tím, že neustále zlepšují své datové připojení a hardware. Pokud se nepletu, aktuálně mají připojení v řádu desítek! (možná stovek) gigabajtů za sekundu a aktivní ochranu proti DDoS.

A to nemá váš soused, nebo malý poskytovatel,  který si myslí, že počítač připojený na internet v jeho pracovně a běžící 24/7 umí nahradit server se vším všudy = může vám tam jet vklidu váš web = #prostěnejlepšířešenízamálopeněz. No bohužel to tak není.

No a pak jako třešnička na dortu je to, že wedos umí celkem dobře zacházet i s energií, které jeho servery produkují – což není málo.

Napadlo je totiž, že serwery vyrábí teplo!!! Tak že to teplo nebudou jako všichni ostatní klimatizovat pryč – a využívat další energii, ale že to teplo prostě využijí k topení a ušetří energii. Jak geniální že? No a jako jedna z prvních společností na světě začli jejich servery chladit né vzduchem, což je neefektivní, ale olejem. Ano, servery jsou ponořené ve speciální kapalině – oleji, který je izolantem, ale zároveň skvěle odvádí teplo.

Jak geniální podruhé.

A proto si myslím, že je dobré podpořit takovouto společnost, která nejen že hodně inovuje, ale zároveň i myslí na klienta a rychlost a bezpečnost jeho webu a to je důvod, proč mám u nich svůj web, na který vlastně nikdy asi žádný DDoS útok nedorazí :-D.

Zase příště ahoj,

Martin

 

Chcete také přijímat platby kartou? Můžete, je to jednoduché.

Asi se u Vás nedá platit kartou.

Ano, můžete platit kartou.

Touto odpovědí často překvapím klienta, když mi někdo řekne, že sice nemá hotovost, ale že pro ní dojede do bankomatu. Ledaže by mohl platit kartou, ale to asi nepůjde. Ale PŮJDE :-).

Mám totiž celkem vychytané řešení od SumUp. Je to malá bluetooth krabička, kterou jednoduše spárujete se svým mobilním telefonem, přesněji s aplikací SumUp, která je zdarma amůžete začít přijímat platby kartou i vy.

SumUp terminál

SumUp terminál

Líbí se mi, že terminál je v podobném designu, jako jsou apple produkty, takže ssebou nenosím žádný „bazmek“, ale hezkou krabičku, která se po zadání platby v aplikaci sama zapne a je připravena přijmout platbu.

A né jen obyčejnou Visa nebo MasterCard. Terminál přijímá i ApplePay a Android platby, takže můžou u vás platit i telefonem. A to už je teda budoucnost :-).

Samozřejmě vás určitě zajímá, kolik to stojí. Normálně terminál stojí 999Kč. S tímto odkazem jej pořídíte za 470Kč, coč je myslím supr. Takže toto je prvotní investice. Protože za terminál se neplatí žádné měsíční poplatky, a samozřejmě musí z něčeho žít, tak jediný následující poplatek je 1,95% z každé transakce. To je myslím přijatelná suma pro všechny malé podnikatele, kteří by rádi přijímali karty a nechcou platit měsíční paušál za nějaké neskladné zařízení.

Jak na to? Přes výše uvedený odkaz si můžete koupit terminál, čímž se i zaregistrujete pro další účely. Během pár dní vám terminál dorazí poštou. Mezitím si stáhněte aplikaci SumUp z Apple Storu nebo Android Marketu a přihlašte se do ní přes účet, který jste si vytvořili při objednávce terminálu a dokončete registraci, pokud jste to již neudělali. Pak už jen jednoduše spárujete terminál pomocí bluetooth s vašim chytrým telefonem a hurá přijímat platby.

Co říct závěrem. Zatím jsem terminál použil pouze párkrát, ale je to rozhodně dobré zařízení a jako investice se již určitě vyplati.

Jak si zařídit Apple Care+ v české republice v 11ti krocích

Protože jsem po zveřejnění příspěvku o Apple Care+ v mé skupině na Facebooku dostal více dotazů, jak si tuto službu pořídit, rozhodl jsem se napsat krátký návod.

Za mě je toto nejlepší volba jak si „pojistit“ nové aplle zařízení proti různému poškození. Sice v ČR exitují různé pojištění, ale jsou mnohonásobně dražší a jak už možná někdo z vás i zažil, tyto pojišťovny velice nerady plní a hledají každou možnost, jak se plnění pojistné události vyhnout.

Hlavní výhody: výměna displaye kdekoliv na světě za 29 USD, výměna zařízení kdekoliv za 99 USD. Prodloužená záruka na 2 roky i pro firmy. Prodloužená podpora ze tří měsíců na dva roky.

Návod je popsán na pořízení apple care pro iPhone X, ale podobným stylem službu pořídíte i pro Mac, iPad, Watch, atd.

  1. Potřebujete telefon mladší než 90 dní
  2. Na webu najeďte na stránku Apple Care+ pokud možno v angličtině
  3. Zde se dočtete jaké má tato služba výhody a jaké jsou možnosti krytíApple care+ hlavní stránka 1Apple care+ hlavní stránka 2
  4. Úplně dole na této stránce kliknete na možnost onlineApple care+ hlavní stránka 3
  5. Budete přesměrováni na stránku, kde zadáte sériové číslo iPhonu a kontrolní kódKontrola záruky iPhone
  6. Na další stránce zjistíte stav záruky a po kliknutí na odkaz u šipky budete přesměrováni na stránku k zakoupení Apple Care+
    Stav záruky apple
  7. Zde je potřeba dole vybrat zemi United States!Volba země Apple Care+
  8. Následně budete přesměrováni na stránku, kde se přihlásíte pod svým Apple ID.Přihlášení pomocí apple ID
  9. K dokončení objednávky budete potřebovat americkou adresu, v tom je celý vtip. Tu získáte jednoduše zde na shipito.com.Registrace do shopito.com
  10. Získanou adresu v USA vyplníte zpět do stánky applu. Před dokončením objednávky vám apple zašle na váš email adkaz, který je potřeba otevřít na zařízení, kterému chcete pořídit Apple Care+ a pomocí něj udělá společnost vzdálenou diagnostiku přístroje. Pokud zjistí, že je vše v pořádku, budete moct dokončit objednávku pomocí platby kartou.
    Vzdálená diagnostika Apple zařízení
  11. Za několik minut obdržíte do mejlu fakturu a potvrzení o aktivní službě Apple Care+.

A nyní už můžete využívat veškerých výhod s touto službou spojených :-).

Přidat účet Mail

Nastavení Mailového klienta v Macu za 5 minut

V poslední době se mi množí dotazy, jak nastavit emailového klienta v macu, pokud používáte webhosting od websupportu a nebo wedosu. Jsou to dva hodně rozšíření poskytovatelé webhostingů v ČR.

Proto jsem se rozhodl natočit krátké video, kde v necelých 5ti minutách dostanete videonávod, jak nastavit mailového klienta. Obdobný postup platí i pro iPhone a iPad.

Vše, co k nastavení potřebujete, jsou adresy vašich pop, imap a smtp serverů a uživatelské jméno, které je v tomto případě stejné, jako email a heslo.

Video ke shlédnutí zde:

.

 

 

Jak to všechno dopadlo?

Tento článek je pro všechny z Vás, kteří jste četli ten minulý. A ti, kdo ho nečetli, můžou dál číst taky :-).

Největší zádrhel před cestou a moje noční můra – opravdu jsem se několikrát v noci vzbudil – byl pas, který mi mohli vydat až týden po odletu. Naštěstí česká byrokracie zafungovala skvěle a měl jsem už po necelých třech týdnech pas v ruce. Uf. Mohli začít další přípravy. Nákup opalovacího krému, probiotika a podobné nesmysly. Nevěřili by jste, jaký je problém sehnat v česku krém s vysokým ochranným faktorem v zimě. Nakonec se mi podařilo sehnat alespoň třicítku.

Je pondělí, 2:30 ráno a my vyrážíme s mým odvozem na letiště do Krakowa. Po dvouhodinové cestě přijíždíme v pohodě na letiště, po krátkém loučení už zůstávám napospas aerolinkám a vydávám se na check in.

Letiště Krakow

Letiště Krakow

Prozatím jde vše podle plánu. Odlétáme včas, přilétáme dokonce o 20 minut dřív. Paráda, říkám si. Tím pádem stihnu i přesun levnou městskou dopravou. OMYL.

Francouzi jsou mírně řešeno podělaní ze situace okolo migrantů a teroristů, takže čekám víc jak hodinu a půl ve frontě na letišti, než se vůbec dostanu ke kufru. To už mi začíná nepříjemně utíkat čas, protože abych odletěl ve 12:20 z druhého letiště a ještě tam stihl být včas – což asi v případě francouzů bude potřeba – mám asi hodinu na to, dostat se na druhé letiště 80 km vzdušnou čarou.

Beru batoh, a při výstupu z letiště mě osloví polák, jestli chci svézt. Tož říkám že jo. Chvíli handlujem cenu a nakonec se pod 100 Euro nedostanu. Co nadělám, raději 100 Eur než si nechat uletět letadlo. Kluk je to šikovnej, má dobré auto a jezdí pro Uber. Sice je to ve francii napůl zakázané, ale jak je později vidět, Uber aut je snad více než taxíků a jsou i o něco levnější.

Přijíždíme na letiště, kluk si jde zkontrolovat se mnou svou novou výplatu, jestli je pravá a pak vyrážím na další check in. Před nástupem potkávám další dva čechy, kteří mají naprosto stejný itinerář jako já vč. cesty zpět a dáváme se do řeči. Následně sedáme do letadla a letíme směr Shanghai.

Paříž letiště CDG

Paříž letiště CDG

Co si budem říkat. Sedět 12 hodin v letadle není nic moc. Jídlo bylo relativně dobré, multimediální centrum přede mnou trochu zastaralejší, ale pac mana nebo tetris jsem si zahrát mohl. Případně i poslechnout nějakou hudbu nebo se podívat na film.  Občas nějaká ta procházka a tím to hasne. Trochu jsem zkoušel spát, což se nakonec dobře vyplatilo.

Po příletu do Shanghaie jsme prošli výstupní kontrolou. Naštěstí jenom s malým batohem, protože velké kufry letěly přímo na Bali. Číňanům se moc nechtělo, ale nakonec nás pustili. Je super, že do číny se bez víza dostanete na maximálně 144 hodin. My měli jenom 10 a tak jsme je chtěli úplně využít. Hned po odbavení jsme teda šli na Maglev – vlak jezdící až 430 km/h. A to jsme si přece nemohli nechat uniknout. Koupili jsme si jízdenku a šli na vlak. Ve vlaku jsme seděli 8:42. Po menší rozepři a zkoumání informací, které jsme si přivezli z domů jsme zjistili, že sedíme ve vlaku, který pojede jenom 300 km/h. Vlaky jezdící 430 km/h jezdí až od devíti.

MAGLEV Shanghai

MAGLEV Shanghai

Tak jsme asi minutu před odjezdem vyběhly z vlaku na nástupiště, že počkáme na další. V tu chvíli nás ale začal vyhánět pryč jeden člen ostrahy. Snažili jsme se mu vysvětlit, že chceme jenom počkat na ten další, ale bohužel neuměl anglicky, stejně jako asi většina místní populace. Vyšli jsme tedy exitem a chtěli projít zpět dovnitř na druhé nástupiště, kde nás ale znova zastavila členka místní ochranky a gestikulovala na nás něco, že tam nemůžeme a že musíme ven. Nakonec se nám povedlo sehnat někoho kdo alespoň trochu mluvil anglicky a celá situace se vyřešila a my mohli ani ne za dvacet minut uhánět směr Shanghai rychlostí přes 430 km/h. Jen pro zajímavost. celá trasa byla dlouhá 30 km a ujeli jsme jí za 7 minut. Cena zpáteční jízdenky byla 80 yuanu, což je v přepočtu něco okolo 300 Kč.

Po příjez du do cílové stanice jsme přestoupili na metro, kterým jsme jeli do úplného centra. Cena jízdenky byla v přepočtu srandovních 15 Kč. Vystoupili jsme z metra přímo v samotném centru obklopeni místními Mrakodrapy.

Shanghai mrakodrapy

Shanghai mrakodrapy

Shanghai panorama

Shanghai panorama

Otvírák na pivo

Otvírák na pivo

Ceny jsou v Shanghai přibližně na stejné úrovni jako u nás v menším městě. Proto není problém si zde cokoliv koupit. Prošli jsme se tedy samotným centrem a pak jsme se rozhodli podívat se ještě na druhý břeh, kde je výhled na celé panorama mrakodrapů a udělat si tam pár fotek.

Shanghai výhled na centrum

Shanghai výhled na centrum

Jakmile jsme měli hotovo, byl čas otestovat místní kuchyni. Po cestě ze stanice metra na vyhlídku jsme nám padla do oka jedna restaurace. Cestou zpátky jsme ale několikrát málem přišli o život. Na křižovatkách sice jsou semafory, ale mají význam spíše orientační. Motorky jezdí většinou stále, auta se v křižovatce míjí a vyhýbají jak je zrovna místo a nejzákeřnější jsou elektroskůtry, které vůbec neslyšíte, jak se k vám blíží. A můžou přijet opravdu odkudkoliv. Nakonec jsme cestu přežili bez úhony a dostali se do vyhlídnuté restaurace. Samozřejmě nikdo nebyl připraven na příjezd evropanů, takže jejich angličtina byla na úrovni žáka první třídy, když už bylo dobře. Menu psané čínsky a tak jsme zvolili variantu náhodného výběru a něco si objednali. Nakonec přinesli polévku, přílohy a čerstvé hovězí maso, které jsme si vybrali z obrázku. To jsme pochopili, že máme zřejmě uvařit v polévce, která byla na varné desce uprostřed stolu a neustále vařila.

Čínská polívka

Čínská polívka

Jídlo bylo dobré, ale bohužel jsme nevěděli, co si objednáváme a příště bychom volili asi jinak. Největší sranda ale nastala při placení. Jen co jsme z kapsy vytáhli peníze – měl jsem je mimo peněženku, dohromady koruny, eura, yuany, tak se strhlo peklo. Vypadalo to, že snad poprvé vidí takovou měnu a ihned nám začaly na stůl létat jejich peníze, že od nás ty bankovky koupí. Holt komunismus. Nakonec kamarádka vytáhla ještě americké dolary a vyměnila s nimi několik dolarů za yuany. v kapse jsem našel ještě desetikorunu, kterou jsem věnoval zřejmě místnímu kuchaři, který byl za ní opravdu vděčný. 

Oběd v čínské restauraci

Tak jsme naučili jednu čínskou restauraci, že existuje i evropa a v ní česká republika, že platíme korunama a možná si zjistí i něco o naší historii.

Ulice v číně

Ulice v číně

Čínská pošta :-)

Čínská pošta 🙂

Pak už jsme spěchali na metro, maglev a zpátky na letiště do dalšího letadla, které nás přivezlo na Bali. O tom už ale zase jindy.

 

Příjezd na Bali

Příjezd na Bali

Balím se na Bali

Tak už se to blíží.

Skoro za týden odlítám na Bali a ještě nemám pas.
Protože jsem se rozhodl z hodiny na hodinu, nějak mi nedošlo, že vlastně budu potřebovat pas, jelikož jedu mimo Evropu a že mi do odletu zbývá méně než státem požadovaných 30 dní pro vydání pasu. Za rychlopas, který nově stojí 4 000Kč se mi nechtělo platit, proto jsem se rozhodl, že budu věřit naším úřadům a že to za těch 28 dní snad stihnou.
To poznám příští týden.

Ale zpátky k věci. Našel jsem si letenku z Paříže (CDG), přes Šanghaj, kde mám více jak 12 hodin – možná si stihnu dát i pořádnou čínu na oběd 🙂 – a z tama Letím na Bali.
Jenže jak se dostat do Paříže?
Tak jsou tady nějaké nízkonákladové společnosti jako Ryanair a Wizzair žejo.
Začal jsem teda surfovat a kupodivu našel let z Krakowa do Paříže (BVA), což je z Havířova asi jako do Brna do Paříže v ten samý den ráno, jako odlétám. PARÁDA. Kupuju.

No ale je týden do odletu a zjišťuju, že dostat se z jednoho letiště v Paříži (BVA) na druhé letiště v Paříži (CDG) není zase tak jednoduché.
Čekal jsem nějakou kyvadlovku stylem – co půl hodiny pojede autobus z jednoho letiště na druhé na nějaký drobák – např. 20Euro by bylo v klidu.

Ale to byla chyba.
Nic takového totiž neexistuje.
Máte na výběr ze tří možností (nakonec jsem jich našel 5).
Ta nejlevnější – asi 30 Euro – ale taky nejpomalejší jsou vlaky. Dva přestupy a 3 hodiny na cestě. Tohle nestihnu.
další možnost je, že pojedete soukromým převozem a zaplatíte nějakých 100 až 150 euro. Tak na to se vám můžu …

Pak je tady možnost, že pojedete v dodávce s dalšíma lidma, kterou si objednáte přes internet – prostě malej autobus a ta vás doveze z místa na místo – 55 Euro. To už se celkem dá, ale i tak si říkám, že si možná založím přepravní službu mezi letišti a budu celkem v balíku.
Je to 70km a do dodávky narvou 8 lidí, tak si to zpočítejte :-).

Nakonec jsem narazil ještě na jednu možnost.
Pronajmout si auto v půjčovně na jednom letišti a na druhém ho vrátit.
Dostanete se na nějakých 65 Euro a pokud by jste jeli např. ve třech, je to možná nejlepší řešení. No ale já jedu sám. Napadlo mě, založit si jízdu na BlaBla – jízdomat – a někoho do toho auta k sobě doložit.
V tu chvíli mě ale napadlo. Co kdyby někdo udělal jízdu? Hmm, no tak jsem si vytvořil poptávku na BlaBla :-).

Nakonec ještě nemám koupenou žádnou přepravu a nechám si to projít hlavou.
Tak uvidíme, jak se tam nakonec dostanu.